Reklama
 
Blog | Vladimír Uhlíř

Milk a omyl Terezy Brdečkové

"Milk a jeho generace si coming out mohli dovolit proto, že homosexualita v USA byla málo tolerovaná, ale zákonem povolená. V komunistickém Československu to bylo naopak," píše Respekt v pondělní recenzi nazvané "Lodičky jsem nechal doma." Je to dvojnásobný omyl.

1/ V komunistickém Československu nebyla homosexualita trestná, ale rozhodně také nebyla společensky tolerovaná. A vlastně není dosud. Marně čekám, kdy se některý z našich předních politiků veřejně ke své homosexuální orientaci přihlásí.

2/ Trestnost pohlavního styku s osobou téhož pohlaví byla zrušena s účinností od 1.1.1962 zákonem č. 140/1961 Sb. Pokud si pamatuji, bylo tehdejší socialistické Československo v tomto ohledu napřed před většinou západní Evropy. Nemohl za to socialismus ani komunismus, ale pár rozumných psychiatrů. 

Ještě několik poznámek pro upřesnění:

Reklama

I po roce 1962 zůstaly trestné tři formy homosexuálního jednání : pohlavní styk s osobou stejného pohlaví mladší osmnácti let, homosexuální prostituce a homosexuální pohlavní styk na veřejnosti. Stejně tak ale byla trestná i prostituce heterosexuální, kterou zákon označoval jako "příživnictví". I dnes je pohlavní styk na veřejnosti, ať homosexuální nebo heterosexuální, považován za hrubou neslušnost, kterou zákon stíhá jako "výtržnictví".

Když jsem napsal, že za zrušení trestnosti nemohl socialismus, nebylo to přesné.  V důsledku vlády jedné strany neseděl v Národním shromáždění žádný tradicionalistický nebo křesťanský politik, který by se odvážil dekriminalizaci homosexuality zabránit.